Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Alberto Fujimori a Mario Vargas Llosa

12. 11. 2012 12:45:03
V roce se 1990 v prezidentských volbách v Peru střetli zemědělský inženýr a matematik japonského původu Alberto Fujimori, který překvapivě zvítězil nad peruánským spisovatelem Mariem Vargas Llosou.

Llosa prožil bouřlivý vnitřní politický vývoj plný zlomů a obratů i koketování s marxismem, kdy na prezidenta kandidoval jako liberální pravicový politik za liberální demokratický blok. V roce 2010 Llosa získal Nobelovu cenu za literaturu hodnotícím výrokem: "Za jeho zmapování struktur moci a jeho pronikavé zobrazování vzdoru, revolty a porážky jednotlivce". Llosův vůbec první román z roku 1966 Město a psi rozzuřil peruánské armádní důstojníky, kteří veřejně pálili jeho tisky. Možná vrchol jeho tvorby je experimentální formou psaný Zelený dům, kde interakcí příběhů mezi lidmi vrství i popisuje peruánskou realitu. Svůj život popsal ve skvělém částečně autobiografickém románu Zlobivá holka.

Před prezidentskými volbami nepříliš známý Fujimori získal rychlé sympatie voličů tím, že patřil k japonské menšině. Přebíral Peru na pokraji hospodářského a politického kolapsu. Guerillové hnutí Světlá stezka v té době ovládalo 19 z 24 departmentů Peru a hyperinflace činila neuvěřitelných 3399 %. Po svém zvolení zavedl radikální (neoliberální) tržní reformy: liberalizaci dovozu, zrušení dotační politiky, privatizaci státních podniků, omezení role státu ve všech ekonomických oblastech. Zavedl také tvrdý kurz vůči levicovým guerillovým skupinám. Podařilo se mu za cenu extrémního zvýšení nezaměstnanosti a podle mnohých velkého utrpení obyčejných Peruánců zastavit inflaci, částečně stabilizovat hospodářství a přilákat zahraniční investice. Válka proti povstalcům zase přinesla také mnohé oběti, které nepařili k povstalcům, ale k demokratické (a levicové) opozici. Byl dvakrát znovuzvolen v letech 1995 a 2000. Po třetím zvolení peruánským prezidentem byl obviněn nejprve z korupčních podvodů a poté i z porušování lidských práv při potlačování maoistického povstání, kdy se údajně na jeho přímý příkaz eskadry smrti La Colina podílely na hromadných masakrech a únosech a nezákonných zadržení nepohodlných osob. Fujimori v roce 2000 uprchl z Peru do Japonska, které ho odmítalo vydat, zatčen byl až v roce 2004 na základě mezinárodního zatykače v Chile a v roce 2007 byl vydán do Peru.

Po prohraných volbách se zklamaný Mario Vargas Llosa odstěhoval do Španělska, v roce 1994 získal Cervantesovu cenu - ocenění za španělsky psanou literaturu a v roce 2010 jeho osobitý literální styl získává už zmíněnou Nobelovu cenu za literaturu. V roce 2011 Llosa vydává zatím svůj poslední (politický) román Keltův sen o Brity popraveném diplomatovi a básníku Rogeru Casementovi, kde popisuje události od vykořisťování domorodců na kaučukových plantážích v Amazonii až po boj za irskou nezávislost.

Alberto Fujimori si v současné době odpykává trest, když byl v roce 2007 a 2009 odsouzen v Peru za zneužití pravomoci veřejného činitele, porušování lidských práv, únosy a podíl na zabití, které mu celkem vynesly odnětí svobody na 25 let.

 

zdroje a další informace:

více o Albertu Fujimori 

více o Mario Vargas Llosovi 

recenze knihy Zlobivá holka 

informace o guerillovém hnutí Světlá stezka a dalších politických souvislostech v Peru 

současné Peru a prezidentské volby 

Autor: Vladimír Hrubeš | pondělí 12.11.2012 12:45 | karma článku: 10.07 | přečteno: 1021x

Další články blogera

Vladimír Hrubeš

Muž, který se vždy mýlí

Možná jste ve veřejném prostoru zaznamenali texty a články pana Jiřího Pehe. Vyjadřuje se v podstatě k veškerému politickému dění jak k českým, evropským politickým událostem tak i k otázkám mezinárodního a globálního charakteru.

22.7.2017 v 12:34 | Karma článku: 47.46 | Přečteno: 7481 |

Další články z rubriky Politika

Marek Šnobr

Sever a Jih

Docela nechápavě a s nepokojem sleduji to, co se nyní děje v USA, konkrétně ve státech bývalé jižanské Konfederace. Nejsem profesionální historik, jsem laik, který se zajímá nejen o americké dějiny.

16.8.2017 v 23:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Beata Krusic

Ultralevicová štěkna

Tak jsem si zas dnes přečetla, kdo že to vlastně jako jsem. Díky výroku jednoho prííííma pána- ( viz nadpis blogu) jsem se dnes znovu zamyslela, jak to s tou levicí v sobě opravdu mám.

16.8.2017 v 21:35 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 504 | Diskuse

Zdenek Horner

Ospravedlňují zločiny jedněch zločiny jiných?

Kritika levicového teroru je zcela oprávněná. Je dobrým indikátorem svobody, že se dnes mohou publikovat konkrétní kauzy a tajné provokativní akce komunistické totality.

16.8.2017 v 18:17 | Karma článku: 9.63 | Přečteno: 467 | Diskuse

Kristýna Světlíková

Pojďme, pojďme jako jeden tým, jedna země

Zdravím. Jsem tu, na blogu zpět po pár letech u psaní po několika měsíční odmlce. Tento (ne)článek bude opět, jak jinak, než o politice...

16.8.2017 v 16:48 | Karma článku: 9.92 | Přečteno: 304 | Diskuse

Jan Dvořák

Žádost o vydání zločinců z Agrofertu – předčasně věc veřejná

Padni komu padni - někdo si však zaslouží, aby na něj toho spadlo víc, zdá se.Rameno spravedlnosti sice zapochybovalo apoliticky o bezúhonnosti pravděpodobného vítěze voleb,žádost o vydání však provází mediální politická futráž

16.8.2017 v 16:24 | Karma článku: 22.29 | Přečteno: 568 | Diskuse
Počet článků 2 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 4251
občas mně něco nedá k něčemu něco nenapsat

Seznam rubrik

Oblíbené články

Oblíbené knihy

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.